)_(1)-2.png){kind=logo}
_(9).png)
Uff, to dalo zabrat. Původně jsem začínala: „Byla jednou jedna holčička. Jmenovala se Pavlínka. Ta holčička ráda chodila za mamkou do práce, kde pracoval i jeden hodný strýček. Ten strýček měl Pavlínku moc rád.“. Jenže znělo to děsně úchylně a zavánělo to nahlášením policii nebo na další díl filmu V síti :-D.
Nicméně zde je onen příběh:
Bylo nebylo, rodiče mne pojmenovali Pavla. Když jsem byla malá, opravdu jsem chodila za mamkou do práce. Jako roztomilé kudrnaté dítě s jiskrou v oku mne tam měl každý rád. Zvláště strejda Tonda. Strejda byl neskutečně hodný, laskavý a rozdával kolem sebe jen radost svým osobitým humorem. Nikdy nic nepojmenoval svým jménem a vymýšlel samé zkomoleniny. Už v tak útlém věku mi to bylo velmi blízké a zůstalo to se mnou do dospělosti. A tak strejda ani mně neříkal normálně. Říkal mi PACHLÍNO... "Pachlíno, jak bylo ve škole?" Pachlíno, kam pojedeš na prázdniny?"
Bla to krásná léta. Zlaté devadesátky. Naše rodiny spolu jedily na hory, lyžovali, pékávali jsme spolu prase, hráli bojové hry. Prostě porevoluční idylka.
Pak strejda umřel. Všem nám to zlomilo srdce, protože to nikdo nečekal. Ale i když už s námi není, vzpomínky na něj navždy zůstanou. Stejně jako moje pezdívka, s kterou funguji doteď. Strejda Tonda byl opravdu skvělý člověk a na lidech ve svém okolí zanechal obrovskou stopu. Přezdívka, kterou mi dal, bude se mnou celý život. I mé děti si ji budou pamatovat a pak i jejich děti a děti jejich dětí. A tak jeho odkaz bude žít i dlouho po jeho odchodu.
A od Pachlíny už je jen krůček k Pachlöně :-). Ten krůček byl má láska k serveru, obzvláště Finsku. A tak jsem do Pachlíny vložila severské ö (ano, je i německé, ale na to prdím :-D ...je to severské, jo? :-D).
Takže tadáááááá! Takto vznikla Pachlöna :-).